Dneska jsem s paničkou byla v parku na Pankráci, kde se konala akce na oslavu nás... zvířat.....pro zábavu lidí určitě výborná akce (ukázky asistenčních psů, záchranářských, kapela, obchudky...), pro zábavu nás zvířat... no kdyby tam nebylo tolik hafíků tak nuda a hluk (ne že by mi to vadilo ...já zvládám i tu nudu, když jdu po boku svý paničky a ona po mne sem tam něco chce...tvz "obtěžuje" výcvikem).
 A fotky? No bylo tam mnoho fotografů, pro nás psy a ne jen psy... bylo tam i morčátko, který je ve výcviku jako terapeutický.
Jinak, než to začlo tak tam panička povídala " no spíš se ptala" (a já řvala že se mi ten člověk co se věnuje tomu labíkovi nevěnuje) s lidičkama který, už jednou viděla na přednášce , která byla pro nás studenty czu uskutečněna minulý rok. Byla to sranda povídala panička...a hlavně panička viděla jak to vypadá v praxi (celý se to konalo na prostor se sutinama a krom toho pak začalo i hezky pršet ale stálo to za to), i dnes byla velmi ráda, že tyto lidičky potkala a získala to cenný - rady zkušených záchranářu.
A ještě jedna malá změna - panička o mne říká, že jsem "dábel" a to už od věku cca 14 měsíců - moje povaha se děsně mění - ze štěnátka, který při potičce s fenou uhlo a utíkalo se stavá rváč - je fakt, že až po napadení, kdy kolegyni dojdou nervíky ..sama neutočim jen chci každýho položit do polohy ležmo či mu šlohnout balonek, popř jídlo, občas i paničku dnes na mou paničku skočilo hnědé štěně labíka...tak jsem mu vysvětlila, že se to nedělá, po svým.
(pro paničku naštěstí na vodítku, takže se nic nestalo). Se psy samci vycházim báječně... ale jen některý toleruju na svý zadi, když na mne skočí (tvz ty silnější a kámoše)
Ps. skok myslim jako dominantní gesto ne nakrytííí